size: L
location: Kromeriz, CZ
type: bachelor diploma
status: published
year: 2009
project team: Ondrej Chybik
mention: doc. Karel Havlis
Zahradní kultura platila do poloviny 19. století za nejvyšší možnou formu umění. Vedle architektury a zahradnictví propojovala také sochařství, malířství, poezii, hudbu, filosofii. Kroměřížské zahrady reprezentují více jak půltisíciletý kontinuální vývoj zahradního umění. Historie zahrad vypovídá o podstatných proměnách lidského myšlení (mikrokosmu) a vztahům k vnějšímu světu, makrokosmu. Je zde tedy možné sledovat směřování od renesančního ideálu člověka jako správce vyváženého universa, přes barokní pokus o mechanické ovládnutí bezduché hmoty k následnému pokusu o navrácení prapůvodní přírodní, duchovní podstaty v 18. a v první polovině 19. století, které však 20. století opět záhy zavrhlo.
Kulturně vzdělávací centrum v Holandské zahradě je řešeno s ohledem na provozní uspořádání a kombinování jednotlivých funkcí jak vůči sobě, tak vůči venkovnímu prostoru. V parteru jsou navrženy především funkce, které mají vztah k okolním venkovním plochám, ať to je kavárna a bookshop, krátkodobá expozice s možností rozšíření výstavní plochy o venkovní prostor, foyer auly nebo infocentrum, jako středobod celého objektu. V patře se rozkládá platforma funkcí s různou výškou, a vizuálním i provozním propojením. Hlavní prostor stále expozice s výhledem na Libosad a přímou konfrontací historie a současného stavu zahrady, knihovna, kanceláře metodického a výukového centra, aula.
Kulturně edukační centrum je řešeno jako ocelovo-železobetonový skelet, kdy ocelové sloupy jsou navrhnuty ve dvou průměrech 180 a 300 mm. V části knihovny je levitující díl vynášen rastrem 3x3 metry, do prvního patra se propisuje každý druhý prvek, vzniká tak rastr 6x6 metrů. Průměrná tloušťka železobetonové stropní konstrukce je 200 mm, tepelná izolace je navržena v tloušťkách nízkoenergetických standardů. Zasklení je tepelně izolačním dvojsklem s hliníkovými rámy. Opláštění objektu je řešeno formou obkladu strukturovaným Cembonitem, uchyceným do konstrukce systémovým nosičem fasády. Ve vykonzolované části domu je navržen podhled z nerezového, lesklého perforovaného plechu s vysokou odrazivostí denního světla. Na slunné světové strany jsou prosklené plochy stíněny venkovními, textilními roletami. Objekt je vytápěn centrálním výměníkem s rekuperací a solárními zisky z kolektorů umístěných na velkém skleníku v hospodářské části zahrady.
Architektonický výraz kulturně výukového centra je formálně dělen na dva cekly. Venkovní, introvertní forma, s jasným rastrem sloupů, orientací prosklených ploch k zahradě. Vnitřní, extrovertní propojení jednotlivých úrovní jak vizuálně, tak i funkčně. Každá úroveň je navržena s ohledem na prostorové potřeby daných funkcí, a psychologické vazby k významu daných prostor. Materiály jsou použity s ohledem k funkci objektu, stejně tak k soudobosti a trvalé hodnotě stavby.
